News

BandObrázky klukůSoutěže a Ceny

Vzkazy pro vás


Vote

The Dome -TADY

Označ US5 a klikni dole na ABSTIMMEN!!!







Nejlepší přátelé-1.díl

3. prosince 2008 v 10:14 | Žanet |  Povídky a Fictionky
V hale probíhala polštářová bitka. Poslední dva bojující zůstali Izzy a Jay. Izzy právě dával ránu za ránou. A já? Já jsem patřila k odpadlíkům, ležela jsem na hromadě pod Richiem a Vincem. Takhle neoficiálně čekáme na příchod Marka, ale hlavně na nového člena - Cayce. Má se přijít ubytovat sem ke klukům.
Jay, který zrovna klečel a chránil si hlavu, se zvedl a s rozpřahem ubalil Izzymu do nosu. Ten se svalil a jediné slovo, na které se zmohl bylo mír. Tím pádem byl znám vítěz naší chvilkové soutěže, takže se všichni pozvedali a Richiem mi pomohl na nohy.


"Takový bordel! A to si říkáte lidi!" remcal Jay nad rozházenými polštáři přinesených ze všech pokojů. Ani se neotočil, a přesně mířenou ranou jsem mu pocuchala už tak neupravený účes.
"Hm... Tak tenhle je Vincentův..."pronesl s úšklebkem a hodil mu ho. I zbytek jsme si rozebrali. Prošli jsme kuchyní do chodby a každý jsme zamířili do svého pokoje. Prošla jsem kolem jedněch dveří a zamířila jsem do druhých napravo, do svého přechodného pokojíčku. Tady jsem trávila chvíle s US5. A jak to vlastně bylo?
Asi před šesti lety jsem poznala Mikela na jedné taneční soutěži v Německu, když jsem ještě tančila. Tehdy jen snil o nějaké skupině. Pak se stalo, že jsem do Německa jezdila často, vždy jsme si na sebe našli čas, protože jsme si rozuměli, ale vždy jako kamarádi, jen jsme si pořád měli o čem povídat. Po několika letech se přihlásil do soutěže BIA, kterou pak vyhrál společně s Chrisem. Na jedné párty mě s těma klukama seznámil, padli jsme si do oka. Jednou jsem za nima přijela na víkend, protože jsem tam měla znovu soutěž. Pak jsem ale se soutěžením skončila a tím pádem jsem myslela, že je neuvidím, ale vše dopadlo jinak. Dokonce jsem se dala dohromady s Chrisem asi půl roku po založení skupiny. Tak jsem k nim přirostla, že se s nimi vídám i po odchodu Mikela, i když to ze začátku bylo těžké. Byli jsme spolu dál, ale pak se opět začalo něco kazit, tentokrát s Chrisem. Skoro před rokem se mi tak nějak přestal svěřovat. V červenci tohoto roku jsem od nich odjížděla s tím, že mají moc práce kolem festivalů. Pak mi volali kluci, že odjel. Ještě ke konci prázdnin jsem letěla do Kolína, bohužel jsem se ale dozvěděla věci, které mě ranili a najednou byl konec. Na otočku jsem jela za klukama do Berlína, navzájem jsme se podrželi nad vodou. A zvládli jsme to. A nedávno se vrátili z USA se zprávou, že mají nového člena. A teď jsem konečně tady u nich, využívám podzimních prázdnin abych s nimi mohla být a zároveň se seznámit s novým členem. Cayce se svého hotelu oficiálně stěhuje k nim do baráku. Pokoj bude mít jak jinak, než kdysi Chrisův. Jeho stěhování bylo těžké, pomáhala jsem klukům posílat některé zapomenuté věci nebylo to zrovna lehké.
Ozvalo se zabušení. Izzy má pokoj vedle mě, blíž ke kuchyni, stěny tu nejsou zrovna extra široké, takže tohle dorozumívání je běžné. Urovnala jsem si polštáře a vyšla jsem na chodbu. Přímo proti mně má pokoj Jay, nechal otevřené dveře a zrovna urovnává postel.
"V kolik má Cayce dorazit?" zeptala jsem se.
"Asi za deset minut,"otočil se na mě a já jsem se musela usmát při pohledu na jeho rozcuchané vlasy.
"Aaaa," proletěl kolem mě Vince s rozpraženýma rukama a razil si to do kuchyně.
"Eeee," vyletěl ze svého pokoje Izzy a chtěl mu podkopnout nohu.
Richiem vystrčil hlavu z pokoje: "Pokračujeme v bitce?"
"Ne, ale jestli chceš vzrůšo, tak u mě v pokoji po desáté hodině," zasmál se Izzy svým nezaměnitelným způsobem.
"O.K., budu připraven," Richiem se zatvářil sladce a zamrkal.
"Já se na to nemůžu dívat, to je nehoráznost!" urazil se na oko Jay a zamířil do koupelny, přímo na konci chodby, aby se mohl učesat.
Vše jsem sledovala s úsměvem. Jejich humor miluju.
" No nic, měli bychom se sesednou v hale, ne?" bylo slyšet Vincentům hlas z kuchyně.
Všichni jsme se sebrali a posedali jsme na sedačky. Po chvíli se ozval zvonek. Pohledy jsme dali najevo, že otevřít by měl Jay. Odešel. Chvíli se nic nedělo a pak se ozvaly kroky. Ve dveřích ze vstupní chodby se objevil Mark a za ním kráčející Cayce.
"Ahoj kluci, zdravím, Anno, rád tě vidím," pozdravil Mark,chytil Cayce kolem ramen a pokračoval: "Nemáme moc času, takže poslouchejte. Cayce už trochu znáte, takže není problém. Anno, tebe to teprve čeká. Za prvé ho nechte odpočinout, zítra si dost popovídáte, čeká vás první společné focení a hlavně přijdou z časopisu, takže musíte být zítra ready. Zavazadla jsou ještě v autě, takže ty se musí nanosit dovnitř. Opravdu bych doporučoval většinu věcí nechat na zítra, jsou skoro čtyři odpoledne a Cayce, ty jsi dnes skoro od tří odrána na nohou. Proveďte ho hlavně po domě. Já letím, musím ve studiu vyřídit ještě něco ohledně nového CD. Mějte se!"
Po chvíli ticha jsme všichni vyšli ven k autu. Okamžitě jsme se vrhli na kufr a rozebírali jsme si, kdo co vezme.
"Ne, lidi, já to zvládnu," snažil se Cayce zaprotestovat.
"Říkal si něco?" zeptal se provokativně Izzy, za což jsme ho odměnili smíchem.
Vzala jsem nějakou příruční tašku a vydala jsem se dovnitř. V hale jsem za sebou uslyšela kroky. Byl to Cayce.
"Je, promiň, zapomněli jsme ti ukázat, co a jak. Tak pojď zamnou!"
Vedla jsem ho kuchyní, do chodby. Po levé straně jsme měli Richieho dveře, po pravé Izzyho, pak můj a Jayův pokoj, a nakonec jsme se zastavili u pokoje vedle Jayova, naproti Vincenta.
"Tak tady je to odteď tvoje."
"Páni... nečekal jsem že to tu bude takové... skvělé!"

"No jo, modernizace, znáš to. Měl by jsi vidět, jak to tu vypadalo kdysi. Ale kluci už vydělávají slušně, tak si to můžou dopřát."
Už jsme se chtěl víc rozkecat, ale do dveří vlítli Kluci a naskládali zavazadla na postel. Já jsem se rozhlídla a ušklíbla: "Heh, svalovci, ale na povlečení zapomenou!"
Nečekala jsem na odpověď a vyšla jsem. Vrátila jsem se ho haly. Na jejím konci je schodiště, vyšla jsem nahoru. Jako první místnost byla vlastně něco jako tělocvična s posilovnou, kluci nechali zbourat stěny pokojů a tak vytvořili velký prostor. Na konci nechali jednu místnůstku na takové blbosti jako jsou vánoční ozdoby a taky povlečení. Vlezla jsem tam a otevřela jsem dotyčnou skříň. Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem vytáhla modré povlečení s černými čínskými znaky, nejspíše Izzyho nápad.Vrátila jsem se dolů. Když jsem přicházela k pokoji zaslechla jsem, jak se baví o přezpívání Chrisových pasáží v písničkách. Vlezla jsem potichu dovnitř. Jay zrovna něco vysvětlovat. Vince na mě mrknul, tak jsem mu to oplatila a radši jsem se vytratila do kuchyně. Mají si hodně co povídat.



By Agepy (Anna Morcinková)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥IvI♥yOouR SbínQo LofQujU tĚ ♥IvI♥yOouR SbínQo LofQujU tĚ | Web | 16. prosince 2008 v 13:57 | Reagovat

nEchÁvÁm

zA sEboU

sToOpu!!

2 Pony11 Pony11 | 27. února 2009 v 10:25 | Reagovat

Kdo je ta Anna?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama